Otřesný případ který se stal v Británii je snad tou nejhorší noční můru pro všechny rodiče a rodinné příslušníky. Čtyřicetiletá žena jménem Vannesa zneužívala děti dlouhé měsíce a nikdo nic netušil. Úspěšně unikala před zákonem až do chvíle než začala být zbrklá a dělat chyby. Myslela si že na ní policie nemůže, protože neměli dostatečné důkazy. Převrat nastal během jedné noci, Vannesa hlídala děti v domě kde byla poprvé. Když rodiče oněch dětí odešly, začali se dít věci ze kterých běhá mráz po zádech. Žena která pracovala jako chůva trpěla k dětem láskou příliš hlubokou. Zneužívala je, a konkretní akty si fotila na mobilní telefón. Brzy ráno přišli nic netušící rodiče zpět domů z nočního večírku, kde popíjeli. Rozloučili se s chůvou a zaplatili ji. Vannesa odešla zpátky do svého bytu, kde sdílela několik fotografií dětí se svými kamarádky. Rodiče se doma rozhodli pro jistotu podívat na záznamy z bezpečnostních kamer, kterými byl dům opatřen, a byla shoda náhod, že zrovna na jedné narazili na bizarní video, ihned kontaktovali policii . Do dnes z toho nemohou spát a mají noční můry, to co viděli na nahrávce bylo už za hranicí veškeré lidskosti. Z rozsudku soudkyně jsou také nespokojeni. Potvrdilo se 64 obětí a další desítky je jich nejistých
Chůva
Chůva je žena, jejíž pracovní náplní je výchova dětí a starost o ně. Ke své činnosti je způsobilá vzděláním nebo zkušeností a pobírá za ni plat. Za chůvu se také označuje kojná.
Na rozdíl od hospodyně nemá na starost chod domácnosti, nezastává tedy práci služky, pradleny, kuchařky a podobně. Oproti au pair jde o plnohodnotné zaměstnání, nikoli o dlouhodobého hosta.
Amos
Jan Amos Komenský v informatoriu školy mateřské na příkladech ilustroval důležitost správného výběru chůvy. Upozornil, že Caligulova ukrutnost šla ruku v ruce se zlobou a bezbožností jeho chůvy, stejně jako opilecká chůva vychovala z Tiberia pijana. B. Kočího Malý slovník naučný z roku 1925 uvádí definici, podle níž je chůva: „Ženská osoba, jež chová, též dozírá a odpovídá za svěřené děti; někdy i vychovatelka dětí. Proto důležito, aby chůva byla tělesně zdravá a mravně bezúhonna.“
V České republice v Národní soustavě kvalifikací existuje autorizovaná zkouška Chůva pro děti do zahájení povinné školní docházky (kód: 69-017-M). Zkouška je až 4 hodinová a ověřuje se úroveň znalostí z těchto disciplín.
Zásady
Dodržování zásad bezpečnosti a prevence úrazů
Poskytování první pomoci dítěti/dětem
Péče o běžně nemocné dítě v domácím prostředí
Vedení dítěte k hygienickým návykům
Uplatňování zásad správného životního stylu podle věku dítěte
Uplatňování metod a forem pedagogické práce s ohledem na věk dítěte/dětí
Řešení nepříznivých výchovných situací z pedagogicko-psychologického hlediska
Uplatňování znalostí o vývojových etapách a socializaci dítěte v praxi
Dodržování etických principů při práci chůvy a vedení dítěte k morálním hodnotám
Orientace v pracovněprávních vztazích uplatnitelných v profesním životě chůvy
Provozní a hygienická pravidla při práci s dětmi v zařízení či domácnosti dítěte.
Po úspěšném složení zkoušky je chůvě vystaveno potvrzení o autorizační zkoušce.
Její oblíbený malíř
Bouguereau maloval různé kompozice především s námětem mytologie, náboženství či historie. Často také maloval ženy (např. jako Venuše, nebo madony). Zabýval se však také různými žánrovými motivy a maloval i portréty. Jeho nejoblíbenějším malířem byl Raffael, jehož díla v mládí často kopíroval a studoval. Pro Bouguereauův styl je příznačná přesná linka, důkladná kresba a lokální barva. Bouguereau nijak nepodporoval rozvoj malířství, zejména v lidských postavách. Nakonec jeho sláva upadla souběžně s rozvojem impresionismu. Od r.1920 nebyl téměř uváděn v encyklopediích a po druhé světové válce byl uváděn jako akademický představitel nejhoršího formalismu. Jeho sláva se dočkala určitého oživení až v 80. letech 20. století.
