Neobvyklý případ se stal v Brně, malá holčička ve věku 8 let natáčela své rodiče, při něčem velice zarážejícím. Video vysílala živě na svém profilu sociální sítě Facebook. Rodiče pod velice zvláštním vlivem vypadali jako zombie. Dívka na ně nejdříve mluvila ale téměř jí nevnímali. Poté do nich začala kopat a sprostě jim nadávat, všichni sledující nevěřili svým očím, a ihned volaly na sociálku. Ta se celým případem začala velice rychle zabývat. Po té co se nahrávka rychle rozšířila na internetu dívka přestala zcela chodit do školy. Rodina si začala balit kufry a chtějí se odstěhovat na Slovensko. Jestli se jim však podaří utéct před problémy to zůstává záhadou. Nejen že mají v Brně špatnou pověst, ale také dluhy. Za byt již nezaplatili nájem několik měsíců. Paní domácí je nechává v bytě jen za dobré slovo, a protože jí je líto dětí. Video které bylo živě vysíláno můžete opět přehrát pomocí tlačítka.
Rodiče
Rodičovství obsahuje všechny úlohy spojené s výchovou dítěte, které vedou k utváření nezávislé dospělé osobnosti. Rodičovství začíná už před narozením nebo osvojením dítěte a je součástí rodinných vztahů.
Rodičovská praxe závisí v mnohém na kultuře. Například v Kanadě a USA děti žijí doma do pozdní adolescence nebo rané dospělosti a po této době se očekává, že opustí domov kvůli studiu na univerzitě nebo práci a samostatnému životu. V některých asijských zemích jako Čína žijí děti doma až do uzavření manželství – praxe, která je též obvyklá v evropských zemích, například v Řecku, Portugalsku atd.
Domluva
Rodičovství může obsahovat chválu, ale i potrestání (domluvu). Někteří rodiče už nepovažují „plácnutí přes zadek“ za vhodný trest. Termín „trénink dítěte“ značí specifický typ rodičovství, který se soustředí na holistické chápaní dítěte. Filozofie „braní dítěte vážně“ vidí chválu i trest jako manipulativní a škodlivé pro dítě a hledá jiné způsoby dosažení dohody s dítětem. „Vazbové rodičovství“ nebo také kontaktní rodičovství usiluje o vytvoření silných emocionálních vazeb a vyhnutí se fyzickému trestu (a také pochvale), kdy disciplína je dosažena pozitivními interakcemi s emocionálními potřebami dítěte.
Životní styl je spolu s příjmem významným atributem sociálního statusu a lze jej vztahovat jak k individuu, tak i k sociálním skupinám. Domácnosti či rodiny objektivně nejčastěji uskutečňují společně ty aktivity, které zároveň bývají subjektivními zálibami jedinců, tyto celky tedy společně sdílí způsoby trávení volného času.
Životní styl je dále funkční prvek života, resp. funkční systém člověka i sociálna, který si člověk vybírá z repertoáru dané kultury za určitých podmínek jisté prvky podle svých kritérií (hodnot, cíle atd.) a potřeb; a rovněž to, jak tyto prvky propojuje, transformuje a obohacuje a přetváří do vlastního systému. Je to způsob propojení soukromé a veřejné sféry, přizpůsobování zvolených prvků privátnímu, osobnímu rozměru. Životní styl(y) může být rovněž jistým vzorcem relací člověka mezi jednotlivými sférami a prvky života (životního pole). Nejde o oddělenou sféru života člověka, skupiny, ale spíše o určitý důležitý aspekt všech vztahů, rolí, činností a institucí.
Charakteristika
Lze jej charakterizovat jako systém významných činností a vztahů, životních projevů a zvyklostí typických, charakteristických pro určitý subjekt. Životním stylem individua lze potom rozumět konzistentní životní způsob jednotlivce, jehož jednotlivé části si vzájemně odpovídají, jsou ve vzájemném souladu, vycházejí z jednotlivého základu, mají společné jádro, resp. určitou jednotící linii, tj. jednotný „styl“, který se jako červená linie prolíná všemi podstatnými činnostmi, vztahy, zvyklostmi apod. nositele daného životního stylu.
